porucha glukózové tolerance

Porucha glukózové tolerance je stav, kdy tělo nedokáže správně zpracovat cukr (glukózu) z krve. Po jídle, které obsahuje sacharidy, se hladina cukru v krvi zvýší více, než je normální, a trvá déle, než se vrátí k běžným hodnotám. Tento stav sám o sobě nemusí způsobovat žádné zjevné příznaky, ale může být zjištěn při lékařských testech.

Některé léky mohou ovlivnit způsob, jakým tělo reguluje hladinu cukru v krvi. Mohou například snižovat citlivost tkání na inzulin, hormon, který pomáhá dostat cukr z krve do buněk, nebo mohou ovlivnit uvolňování inzulinu z pankreatu. V důsledku toho může dojít k poruše glukózové tolerance. Tento nežádoucí účinek je častější u lidí, kteří již mají jiné rizikové faktory pro rozvoj cukrovky, jako je nadváha, rodinná anamnéza cukrovky nebo sedavý způsob života.

Porucha glukózové tolerance je obvykle považována za předstupeň cukrovky 2. typu. Sama o sobě nemusí být nebezpečná, ale zvyšuje riziko rozvoje plnohodnotné cukrovky a s ní spojených komplikací, jako jsou onemocnění srdce a cév, problémy s ledvinami nebo poškození zraku. Pokud lékař zjistí poruchu glukózové tolerance v souvislosti s užíváním léku, obvykle doporučí změny životního stylu, jako je úprava stravy a zvýšení fyzické aktivity. V některých případech může být zvážena i úprava dávkování nebo změna léku.